témata, kterými se v současné době zabývám + co se změnilo na vybrané variantě od poslední konzultace a s čím si případně nevím rady:
Už dlouhou dobu jsem řešil problém, jak zkonstruovat hlediště kina tak, aby vyhovovalo křivce viditelnosti, zároveň se dalo racionálně obsloužit schodištěm a zároveň nebylo příliš vysoké tak, aby příliš nezasahovalo do pavlače v 2. NP domu v Korunní ulici
Také jsem si nebyl jist velikostí plátna, šířkou uliček a poměry stran sálu...
To vše jsem vyřešil tím, že jsem zašel za panem Doc. Stýblem na konzultaci, která byla velmi prospěšná a která mi odpověděla na mnoho otázek.
Rozšířil jsem tedy původní šířku řady z 900 mm na 1200 mm a mírně upravil proporce sálu.
Po úpravě má z kapacity 256 míst kapacitu rovných 180 míst.
Problém se schody, křivkou viditelnosti a výškou střechy jsem vyřešil rozdělením hlediště na tři části, kdy každá má jiný stálý sklon a v rámci každé části mohu vytvořit stejné schody v krajní uličce.
Od zjištění, že od 25 parkovacích stání výše musí do podzemních garáží vést dvousměrná rampa jsem se potýkal také s problémem jak zkonstruovat takovou rampu, která bude dvoupruhová, bude splňovat všechny požadované sklony, odstupy a průjezdní šířky, ale zároveň se bude schopná zatočit o 90°.
Po dlouhém snažení jsem si na tento úkol sedl s kamarádem, který je již praktikující dopravní inženýr a navrhli jsme spolu takovou rampu, která všem požadavkům vyhovuje.
Mám tedy posvěcený návrh zatáčející rampy, který již nemusím měnit. Zbývalo ho aplikovat do domu.
Od začátku jsem držel stěžejní koncept: "Rampa do garáží využije sklonu hlediště v kině a stočí se pod něj."
Tento koncept se mi povedlo naplnit, bylo kvůli němu ovšem potřeba zvednout kinosál o půl metru nahoru, aby byly zachovány požadované světlé výšky. Tím mi ve foyer kina přibyly dvě rampy, které ale vlastně ničemu nevadí. Jsou samozřejmě v bezbariérovém sklonu.
Podle HPP mi podle PSP vychází potřeba umístit do podzemí 45 stání, z toho 41 vázaných a 4 návštěvnická. Invalidní stání vychází 3.
Snažil jsem se tedy uspořádat parkování v podzemních podlaží tak, abych s ním už nemusel moc hýbat, aby vyhovovalo požadavkům daných byty a aby nevytvářelo problémy při umisťování instalačních šachet.
Zároveň už od začátku mám v plánu umístit do podzemí dostatečný počet sklepních kójí.
Došel jsem tedy k tomuto výsledku:
Vjezd z Blanické, dvoupruhová zatočená rampa (fialová), 1.PP s 21 stáními (stání bledě modrou přerušovanou čarou), komunikační jádra soustředěná do středu, spolu s výduchem z metra. Komunikace objíždí jádrový ostrov, sjezd po přímé rampě (oranžová) do 2.PP, kde je 24 stání. Mezi jádrovým ostrovem a rampami vzniká ideální prostor pro sklepní kóje (tmavě modrá přerušovaná čára) - v každém podlaží 15, každá o ploše zhruba 5 čtverečních metrů.
Celkem přesně 45 stání a 30 kójí.
Po poslední konzultaci jsem komunikační jádro nejjižnějšího domu umístil do vnitřního, severozápadního rohu, aby mi nestrašilo na fasádě a také aby cesta na pavlače nebyla tak dlouhá.
Schodiště je v 1. NP napojeno na kinosál a řeším přes něj požární únik z kinosálu.
Hodně mi vadí, že ještě nemám přesněji rozpracované dispozice bytů. O ty jsem se poměrně dlouho snažil, pro každý byt mám představu, jak by konkrétní dispozice měla vypadat, ale narazil jsem na nepříjemný problém, který mě přiváděl k zoufalství: pokaždé, když jsem se do nějakého místa rozhodl umístit instalační šachtu, zjistil jsem, že v 1. PP ústí uprostřed komunikace a tedy že v tomto místě být nemůže. Bojoval jsem s tímto problémem dlouho ale marně. Obzvláště špatná je situace u většího bytu v prostředním domě, který se celý nachází nad rampou.
1. kinosál
Už dlouhou dobu jsem řešil problém, jak zkonstruovat hlediště kina tak, aby vyhovovalo křivce viditelnosti, zároveň se dalo racionálně obsloužit schodištěm a zároveň nebylo příliš vysoké tak, aby příliš nezasahovalo do pavlače v 2. NP domu v Korunní ulici
Také jsem si nebyl jist velikostí plátna, šířkou uliček a poměry stran sálu...
To vše jsem vyřešil tím, že jsem zašel za panem Doc. Stýblem na konzultaci, která byla velmi prospěšná a která mi odpověděla na mnoho otázek.
Rozšířil jsem tedy původní šířku řady z 900 mm na 1200 mm a mírně upravil proporce sálu.
Po úpravě má z kapacity 256 míst kapacitu rovných 180 míst.
předchozí stav |
aktuální stav |
Problém se schody, křivkou viditelnosti a výškou střechy jsem vyřešil rozdělením hlediště na tři části, kdy každá má jiný stálý sklon a v rámci každé části mohu vytvořit stejné schody v krajní uličce.
2. autorampa do podzemí
Od zjištění, že od 25 parkovacích stání výše musí do podzemních garáží vést dvousměrná rampa jsem se potýkal také s problémem jak zkonstruovat takovou rampu, která bude dvoupruhová, bude splňovat všechny požadované sklony, odstupy a průjezdní šířky, ale zároveň se bude schopná zatočit o 90°.
Po dlouhém snažení jsem si na tento úkol sedl s kamarádem, který je již praktikující dopravní inženýr a navrhli jsme spolu takovou rampu, která všem požadavkům vyhovuje.
Mám tedy posvěcený návrh zatáčející rampy, který již nemusím měnit. Zbývalo ho aplikovat do domu.
Od začátku jsem držel stěžejní koncept: "Rampa do garáží využije sklonu hlediště v kině a stočí se pod něj."
Tento koncept se mi povedlo naplnit, bylo kvůli němu ovšem potřeba zvednout kinosál o půl metru nahoru, aby byly zachovány požadované světlé výšky. Tím mi ve foyer kina přibyly dvě rampy, které ale vlastně ničemu nevadí. Jsou samozřejmě v bezbariérovém sklonu.
3. vyřešení podzemních podlaží, tedy parkování
Podle HPP mi podle PSP vychází potřeba umístit do podzemí 45 stání, z toho 41 vázaných a 4 návštěvnická. Invalidní stání vychází 3.
Snažil jsem se tedy uspořádat parkování v podzemních podlaží tak, abych s ním už nemusel moc hýbat, aby vyhovovalo požadavkům daných byty a aby nevytvářelo problémy při umisťování instalačních šachet.
Zároveň už od začátku mám v plánu umístit do podzemí dostatečný počet sklepních kójí.
Došel jsem tedy k tomuto výsledku:
Vjezd z Blanické, dvoupruhová zatočená rampa (fialová), 1.PP s 21 stáními (stání bledě modrou přerušovanou čarou), komunikační jádra soustředěná do středu, spolu s výduchem z metra. Komunikace objíždí jádrový ostrov, sjezd po přímé rampě (oranžová) do 2.PP, kde je 24 stání. Mezi jádrovým ostrovem a rampami vzniká ideální prostor pro sklepní kóje (tmavě modrá přerušovaná čára) - v každém podlaží 15, každá o ploše zhruba 5 čtverečních metrů.
Celkem přesně 45 stání a 30 kójí.
4. přesunuté schodiště domu v Korunní
Po poslední konzultaci jsem komunikační jádro nejjižnějšího domu umístil do vnitřního, severozápadního rohu, aby mi nestrašilo na fasádě a také aby cesta na pavlače nebyla tak dlouhá.
Schodiště je v 1. NP napojeno na kinosál a řeším přes něj požární únik z kinosálu.
5. pokus o řešení dispozic bytů
Hodně mi vadí, že ještě nemám přesněji rozpracované dispozice bytů. O ty jsem se poměrně dlouho snažil, pro každý byt mám představu, jak by konkrétní dispozice měla vypadat, ale narazil jsem na nepříjemný problém, který mě přiváděl k zoufalství: pokaždé, když jsem se do nějakého místa rozhodl umístit instalační šachtu, zjistil jsem, že v 1. PP ústí uprostřed komunikace a tedy že v tomto místě být nemůže. Bojoval jsem s tímto problémem dlouho ale marně. Obzvláště špatná je situace u většího bytu v prostředním domě, který se celý nachází nad rampou.
Obrovským kamenem spadlým ze srdce je dnešní zjištění, že šachta se dá mezi stropem a podhledem zahnout a ve spádu odklonit mimo komunikaci. To mi umožní udělat šachty, kde chci, a budu moci dispozice konečně navrhnout. To bude mým bezprostředně dalším krokem. Už se na to zase těším.
6. foyer kina a jak do něj umístit pokladnu
Tímto problémem jsem se zatím zabýval spíše méně...
Nakreslil jsem si pohled do foyer, abych věděl, jak bude tak vysoký a široký prostor působit a došel jsem k závěru, že proporčně je poměrně v pořádku. Bude ale potřeba promyslet, jak se budou chovat stěny, podlaha a podhled...
Otázku kam umístit pokladnu dále řeším, ale zatím jsem pro variantu vstupní prostor celkově zúžit přidáním pokladny a občerstvení na pravou stranu. Prostoru na ukrojení je hodně, na skice je posunutí lehce naznačeno.
Nakreslil jsem si pohled do foyer, abych věděl, jak bude tak vysoký a široký prostor působit a došel jsem k závěru, že proporčně je poměrně v pořádku. Bude ale potřeba promyslet, jak se budou chovat stěny, podlaha a podhled...
Otázku kam umístit pokladnu dále řeším, ale zatím jsem pro variantu vstupní prostor celkově zúžit přidáním pokladny a občerstvení na pravou stranu. Prostoru na ukrojení je hodně, na skice je posunutí lehce naznačeno.
7. hledání ideálního okna
Dalším paralelně řešeným problémem je hledání ideálního okna.
Kreslím si okna a pozoruju, jak na mě působí.
Zatím mám jasno v těchto aspektech:
Kreslím si okna a pozoruju, jak na mě působí.
Zatím mám jasno v těchto aspektech:
- okno by mělo být symetrické
- mělo by být dělené
- mělo by působit spíše staticky a nemělo by znejisťovat
- jak větrací části, tak ty otevíravé
- dřevěné rámy
- dřevěné rámy
- tmavé rámy
- šambrány s výrazem okna neuvěřitelně pohnou
můj aktuální favorit |
8. vstup z nároží
V neposlední řadě se zabývám otázkou nároží, protože s ním nejsem úplně spokojen. Přemýšlím o variantě zapuštění vstupu v nároží více dovnitř.
bez zapuštění |
Žádné komentáře:
Okomentovat